Iffík, Iriska, Sissi a panička Lenka

Venku je krásné babí léto a štěnící už nejsou štěníci, ale téměř dospělí pejskové. V červenci jsme byli na výcvikovém táboře ve Kdyni, kde se nám moc líbilo, asi proto, že to bylo tentokrát na kukandu. Příští rok to bude horší, nejméně Irisku chceme připravit na zkoušky. Sissinka nám po táboře hárala a bohužel to skončilo zánětem dělohy a operací. Protože jsme ale byli včas na veterině, proběhlo vše, včetně rekonvalescence velice dobře a Sissi se rychle zotavovala. Velký dík patří i Majdě a Milanovi, kteří pohlídali Iffíka a Irisku a Sissi tak měla opravdu klid. Když se ti dva zrzavci vrátili, měla jsem pár dní obavu, že si Sissi potrhá stehy, jakou měli všichni radost, ale nic se nestalo. Je úžasné, jaké vztahy mají ti tři trpaslíci mezi sebou, jak se chovají k dětem a k babičce. Babička občas hlídá a je z pejsků nadšená, chlubí se při procházce vesnicí a hlavně Iffíka všichni obdivují. Ten nám tak vyrostl :)), že děti (6,5- 4,5 - 1,5 a další) při dovádění povalí. Kluci běhají s peškem po zahradě a Iffík metelí jak o závod. Pak si sedne Johance, té nejmenší do pískoviště, ale tu zatím nenapadlo bacit ho lopatkou a tak na sebe jen koukají. Nedávno jsem Iffíkovi prohlížela tlamu - má tak silné a pevné zuby, až mne to překvapilo. Naproti tomu je to od mala největší mazel, jakého jsme kdy měli. Z Irisky se stala dospělá slečna, odbyla si první hárání a s Iffíkem to perfektně zvládli. Díky povaze Irisky, ta od malička vyhledává boudičku mnohem častěji než ostatní ze smečky, jí kromě asi dvou dnů vůbec nevadilo, že byla někdy zavřená v ohrádce. V ty horší dny Iffík a Sissi trávili u babičky a v noci jsme využili výhodu přízemí a patra. To bylo každé ráno shledání! Celou dobu nikdo nekňučel, nic neničil, Iffík se dal dobře odvolat. Zatím se jeho instinkty neprobudily naplno. Iriska, to je nádherná, něžná psí princezna, ale když je potřeba i dračice. Pozdraví se se Sissi čumáčkem a pak ji jakoby pohladí něžně levou tlapkou… A Iffíkovi dá pak pěkně na frak za žďuchance. Stále více si uvědomuji výhodu lesa za rohem. Chodíme ráno denně na Skalku a baví mne, jak si hafani užívají volnosti. Iriska vede v odbíhání, v posledních dnech se Iffík přidává, což dříve nedělal. Potkáváme pravidelně zajíce, nejdříve jednoho, teď už dva. Vysoká se taky občas objeví. Iriska je moc chytrá a dobrá stopařka, občas se během mžiku ztratí, ale vrací se zpátky buď sama nebo na zapísknutí. A Sissi, ta vůbec nezůstává pozadu, dovádí jak nikdy předtím. Přidáme nějaké foto z našeho běhání lesem a zdravíme všechny psí příznivce.

Tisknout článek   Poslat mailem známým